Farní ples se tam konal letos podruhé. Díky maminkám, které se sdružují s dětmi na faře, kde mají vybudovaný vlastní koutek s hernou. A chtějí prostory dále renovovat.
Plesalo se za kostelem v bývalé smuteční místnosti. Podle starosty Petra Hradeckého sloužila ke svému účelu jen několikrát. Hudebníci měli ale například nástroje v prostorách pro truhly. „Dokud nedáme do pořádku sokolovnu, jinou variantu nemáme,“ vysvětlil starosta, který je současně krajským radním. Opravit by se ji však mělo prý podařit napřesrok.
Kapacita stávajícího provizorního sálu je asi 110 míst. Byl téměř plný. Pánové měli na sobě obleky, dámy různé varianty. Některé si vystačily s černými kalhotami, jiné dali přednost sukni a halence, další společenským šatům po kolena a některé na sebe vzaly slavnostní korzetové šaty. Zábava začala trochu formálně vystoupením dětí a country. Následovala večeře v ceně zakoupeného lístku, tradiční řízek s bramborovým salátem. Poté už se začal večer odvíjet volněji.
K tanci a poslechu hráli dvojí hudebníci, kteří se střídali. Cimbálová muzika Strýci ze Strání a Mirečkovi Sekerášé. Chvílemi zněly sálem lidovky, chvílemi interpretace Sladké mámení nebo Čechomor. Nějakou dobu to trvalo, ale parket se nakonec zaplnil. A tančil se i oblíbený „vrabčák“.
Dva nejvýznamnější zástupci Slušovic, starosta a farář, se ale na parketu neobjevili za celý večer. „Jsem špatný tanečník,“ přiznal se Hradecký. „Se svou ženou k sobě na 99,99 procent patříme, moc si rozumíme, jenom v tanci jsme to nedořešili. Dnes mi vyhovuje, že se dá hudba poslouchat. Jinak plesy nevyhledávám,“ poznamenal starosta.
Obdobně je na tom i místní správce farnosti Emil Matušů, který působí ve Slušovicích šestým rokem. „Naposledy jsem tančil, když jsem byl jako jáhen v Lipsku na křesťanském karnevalu. Nerad bych pošlapal dámám nohy,“ pousmál se kněz. Jednou prý byl na svatbě a odmítl dokonce tanec s nevěstou. „Vyzvala mě, ale já se jí hluboce omluvil. První byla dotčená, ale pak mi odpustila,“ pousmál se Matušů.
Sám kvituje, že dělají místní maminky něco pro to, aby měli lidé důvod se setkat. Právě proto je podpořil a věnoval do tomboly Jeruzalémskou bibli. Slosovatelných cen bylo celkem patnáct a Písmo svaté bylo hlavní cenou. V nabídce byla dále mikrověž od města, dort ve tvaru měšce plného peněz, potravinové koše, demižon slivovice, pivní sada, sada vín nebo poukaz na kosmetiku. Dva z přítomných vyhráli i CD přítomné cimbálovky a tanec s kapelníkem Mirečkových Sekerášů Petrem Olšanem.
Na své si ale přišel každý. Cen bylo totiž 240. A výhra šla poznat jednoduše. Na nevýherním lístku byl žalm. „To je rentabilní ples,“ poznamenal host Marek Bruštík ze Strání. Se svou manželkou Darinou totiž vyhráli asi sedm cen. Vína, dort, knížku a další. „Ještě, že máme velké auto,“ zasmál se fanoušek folkloristů.
Podobně na tom byl i sousední stůl. Obsypaný cenami. „Tento stůl vyhrál nejvíce cen. Poručí štamprli celému šenku,“ vyzýval veřejně výherce provozovatel lyžařského areálu ve Zlíně Michal Cepek, který se přijel také do Slušovic pobavit. A svými vtipy dokázal občas pobavit také řadu přítomných. Společnou řeč ale našel i s knězem.
Čemu pomohli všichni, kteří na farní ples přišli? Podle jedné z organizátorek Martiny Tomšíčkové například tím, že ukázali, že setkávání nekončí mší v kostele. A samozřejmě také novým možnostem zvelebování prostor na faře.
„Loni vynesl výtěžek kolem desíti tisíc. Použili jsme jej na hernu pro klub maminek. Letos asi uděláme nějaké atrakce venku, třeba skluzavky pro děti,“ pousmála se Tomšíčková.
Na netopýry, kteří přebývají ve slušovickém kostele, podle faráře Matušů peníze nepůjdou. „Jsou evropskou raritou, takže u nás budou přebývat, dokud nevymřou. Když je horko, tak jsou občas v kostele cítit. Ale musíme si uvědomit, že smrad je koncentrovaná vůně,“ zažertoval kněz.
Odkaz na Zlínský deník http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/hlavni-cena-na-farnim-plese-jeruzalemska-bible.html. | 
