Radek Bruštík se chystá oslavit své letošní deváté narozeniny také s muzikanty z cimbálové muziky.
„Když jsem byl malý, tak mě to dost štvalo. Většinou u nás slavilo více lidí z rodiny najednou a mě si gratulanti pořád dobírali. Postupem času jsem to ale začal brát tak, jak to je," popisuje. Sám má ale pocit, že to vždycky víc mrzelo jeho matku. „Měl jsem se narodit 5. března a ona se strachovala, aby neporodila předčasně 29. února. Tehdy bylo toto datum údajně značně neoblíbené a řada rodiček je nechávala svým dětem přepisovat na den před nebo po," vysvětluje oslavenec.
Jak sám říká, známí už si na tuto zvláštnost zvykli, ale cizí se nad ní vždycky podivují. „Nejčastěji se ptají, kdy to slavím a já jim říkám, že si vylezu o půlnoci na přelomu února a března do ulic a vychutnávám si aspoň tu sekundu mezi dny," popisuje. Nehledě na kalendář, skutečnou oslavu si nenechá ujít ani jeden rok. „Většinou ji pořádám nejbližší víkend. Když jsem ještě studoval střední a vysokou školu, trvala i čtrnáct dnů. Teď už ale tak bujará nebývá," pousmál se. Skleničkou si letos ťukne s rodinou, v práci, muzikanty z cimbálové muziky a kamarády u piva. „Jednou za čtyři roky je to pro mě vždycky výjimečné a užívám si to. Právě dnes mám devět let," dodal s nadsázkou cimbalista Bruštík. |
