DOTAZ: Dobrý den pane Popelko. Zajímalo by mě, kdybyste mohl zavzpomínat na začátky Festivalu masopustních tradic ve Strání, případně na svou roli při jeho vzniku před 29 lety. Děkuji.
ODPOVĚĎ: Festival fašanku vznikl v roce 1987. To byl jeho první ročník. Jsem jeho zakladatelem a ke mně se přidalo i pár mých kamarádů. Vedla mě k tomu skutečnosti, že o tento tanec se začali zajímat i zahraniční badatelé, angličan Trevor Stones a vedoucí souboru Lange Waper (Dlouhý zbrojnoš) z Antverp. Ti ke mně na fašank do Strání přijeli a viděli úžasnou hodnotu tohoto tance. A já, mající zkušenosti s festivalem ve Strážnici a na Myjavě, jsem tuto myšlenku, založit něco podobného i ve Strání, naplnil. Nebylo to lehké, prorazit u místních, ale nakonec do tohoto projektu vstoupila postupně s nadšením celá obec.
DOTAZ: Dobrý den pane Popelko. Často Vás lze potkat na různých akcí regionu národopisného charakteru s fotoaparátem v ruce, jak dlouho vlastně fotíte, a jaké značky byl Váš úplně první fotoaparát. Děkuji.
ODPOVĚĎ: Fotím od doby, kdy jsem začal studovat etnografii. První můj aparát byla Exakta, v současné době už fotím fotoaparáty digitálními. Takže počátky mého fotografování spadají asi do doby 1969.
DOTAZ: A ještě jedna otázečka pane Popelko. Chtěl bych se zeptat, jak hluboko v historii má masopustní rej masek tradici, a ve kterých zemí kolem Čech, Moravy a Slovenska, či jinde v Evropě, je tento rituál alespoň z části podobný tomu našemu. Děkuji.
ODPOVĚĎ: Tento rituál má kořeny prastaré. Sahají do pohanských dob, ovšem samozřejmě, každé století si do něj něco přidalo. Takže v současné době z toho původního zbyly jenom střípečky. A z původní obřadní funkce se stala funkce zábavná. Pokud jde o podobnost např. s mečovými tanci ve Strání, tak velmi obdobný zvyk jsem nalezl na chorvatském ostrově Lastovo a nedaleko také na Slovensku v Borském Mikuláši. Jinak mečové tance se hojně tančí v Anglii, Itálii, Belgii. Obchůzky masek v období masopustu jsou známé po celé Evropě.
DOTAZ: A nedá mi to a musím se zeptat ještě na něco. Je známo, že jste pane Popelko etnograf a zabýváte se etnografií po celý svůj život. Navštívil jste z toho důvodu celou řadu odlehlých končin na několika kontinentech, prozraďte, kam všude jste zavítal a kde vás zvyky exotických kultur uhranuly ze všech nejvíc? Děkuji za vaše odpovědi.
ODPOVĚĎ: Uhranily mě všechny země, které jsem navštívil. Z těch nejvzdálenějších můžu jmenovat Nepál, Srí Lanku, Thajsko, Etiopii. Procestoval jsem i celý Balkán. Ale snad nejvíc mně okouzlil obyčej zvaný Poklad, což je obdoba našeho masopustu, na ostrově Lastovo.
DOTAZ: Má fašank nějaký pevně určený datum, třeba jako Vánoce?
ODPOVĚĎ: Ano, fašank má přesně určený datum, ale je pohyblivý. Vypočítává se podle Velikonoční neděle, kterou je vždy neděle po prvním jarním úplňku a když si odpočítáme 42 dnů zpátky, dojdeme k termínu Popeleční středy. Tak se každoročně datum stanovuje. Je zajímavé, že tento datum se řídí lunárním cyklem.
DOTAZ: Líbí se mně nalíčení skakúni z Komni se svým šavlovým tancem. Je známo, proč jsou muži zrovna takto nalíčení (výrazné červené tváře, kníry a licousy) a oblečení (klobouky plné divoce zbarvených květin, vonička na sáčku...)? Tanec samotný má asi také nějakou symboliku...
ODPOVĚĎ: Ano, líčení o masopustu souvisí s maskováním. V Komni se tedy skakúni líčí obdobně jako masky z tohoto průvodu. Maska byla důležitým atributem masopustních obchůzek, no a takto to přežívá u malování skakúnů v Komni. Tanec skakúnů spadá do kategorie řetězových tanců (tanečníci vytvářejí kolo tím, že každý následující drží i šavli tanečníka předcházejícího a tvoří tak vlastně uzavřený kruh), které se tančí i jinde a jejich původ není tak jednoduché vysvětlit.
DOTAZ: Daří se tradici fašanku předávat mladé generaci? Víte třeba, že by v některé vesnici, řekněme za posledních 50 let, tato tradice zanikla?
ODPOVĚĎ: Paradoxně v minulosti mečové tance byly záležitostí pouze dospělých. Ale ve Strání se již od poloviny minulého století tanec ujímá i mezi dětmi. Zejména se to pak posílilo založením Festivalu fašanku, takže dnes ve Strání se dá vidět i 10 skupin dětí, které tanec předvádějí. Je to příklad tradice, která ze svéry dospělých se přenesla i na děti. A jak je mi známo, po masopustní obchůzce chodí i děti v jiných vesnicích.
DOTAZ: Dobrý den, kterou neděli prosím Vás letos probíhá fašank - obchůzka Skakúnů v Komni?
ODPOVĚĎ: Fašanková obchůzka v Komni v současné době probíhá vždy poslední sobotu před Popeleční středou
DOTAZ: Dobrý den, jaké fašankové tradice vy osobně dodržujete?
ODPOVĚĎ: Vedle toho, že organizuji Festival masopustních tradic, vždy mám po ruce gajdy a jsem ochoten se připojit ke každé skupině fašančárů, kteří by o to stáli.
DOTAZ: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda má fašankový průvod nějaké striktně určené postavy a masky (třeba jako Mikuláš, čert, anděl...) a nebo se tyto mění časem a podléhají společenské a případně politické situaci (v průvodu se objevují zdravotní sestřičky s pacientem, policajt, současní politici, postavy z filmů apod.).
ODPOVĚĎ: Ano, některé masky svůj pevný význam mají. Na Březové to byla maska koně, v Korytné slaměník (maska ze slámy), v Bánově Jura s cepem zhotoveným z hrachoviny, obecně to byla maska medvěda, na Slovensku maska býka (turoň), v Liptovských Sliačích mýtická maska chriapa, v Jižních Čechách Matka masopust a např. i Rybníkář. Postupem doby tradiční masky vytlačily postavičky z vesnického života, komičtí řemeslníci a nebo i hrdinové televizních seriálů. To když obřadní funkce masopustní obchůzky se začala vytrácet a dominantní se stávala funkce zábavná.
DOTAZ: V Uherském Hradišti jsem fašankový průvod nikdy neviděla. Dokázal byste rozklíčovat, proč? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ: Vždycky je to o lidech. A též jestli je tradice kontinuální. Rozhodně si myslím, že ve středověku tady něco na způsob masopustního smíchu muselo existovat.
DOTAZ: Dobrý den, protože jsem "náplava" ze středních Čech, s fašankem jsem se setkala až tady. Zajímalo by mě, proč v Čechách nejsou tyto tradice tak rozšířené jako na Moravě?
Děkuji Iva
ODPOVĚĎ: Možná máte štěstí, Ivo, že jste se dostala na Slovácko, která opravdu tradicemi tedy i fašankem, oplývá. Ale jinak krásné masopustní tradice jsou na českomoravském pohraničí v okolí Hlinska a rovněž v Jižních Čechách na Novohradsku a Doudlebsku.
DOTAZ: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli masopustní maškary jsou ve všech vesnicích stejné, nebo jestli každá obec má nějaké specifické masky. Děkuji
ODPOVĚĎ: Už jsem to částečně zodpověděl, některé vesnice mají opravdu své typické masky,
DOTAZ: Někde jsem četla, že po fašanku je dobré začít s dietou. prý je to období, kdy to jde lépe. Jaký je na tuto problematiku Váš názor. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ: Ano, dietu bych i já potřeboval, ale v tomto případě dieta ovšem souvisí i s liturgickým rokem (až do Velikonoční neděle trvá tzv. postí období) a vlastně i se starými pohanskými zvyky - postit se před každou důležitou událostí.
DOTAZ: Dobrý den, co přesně znamená slovo fašank? Má toto slovo původ či význam v moravském dialektu? Děkuji M.
ODPOVĚĎ: Termín fašank odpovídá českému termínu masopust, ale v tomto případě je převzato z německého fashing. Ovšem do místních nářečí se ukotvil tak pevně, že toto slovo není cítěno jako cizorodé.
DOTAZ: Dobrý den, jaký má význam medvěd v masopustním průvodu? Hlavní postavou je také takzvaný pohřebenář. Mohl byste přiblížit, jakou má funkci v masopustní tradici? Děkuji za odpověď. r.
ODPOVĚĎ: Pohřebenář i medvěd měli svůj magický význam v minulosti. Medvěd byl pokládán za zvíře velké plodivé síly. Pohřebenář v masce ze slámy rovněž. Sláma je tím důležitým elementem, který zajišťuje aby se ze zrna vytvořil klas. Proto hospodyně z masky trhaly slámu, nebo tančily s medvědem, aby se zajistila prosperita v hospodářství.
DOTAZ: Zdravím, masopustní tradice miluju. Můžete prosím přiblížit původ těchto tradic? Děkuji moc a přeji hezký den. Vlaďka
ODPOVĚĎ: Nejstarší kořeny sahají do pohanské minulosti, ale každá doba si na nich něco navrstvila. Pohanská doba magické praktiky, středověk smíchovou kulturu (snaha bořit konvence, převracet pořádky, vysmívat se věcem, kterým jinak bylo zakázáno se vysmívat). Jistou dobu měly masopustní obchůzky funkci sociální, účastníci si jimi přilepšovali na živobytí, dnes už mají jenom funkci zábavnou.
DOTAZ: Dobrý den, mají masky v masopustním nějaký význam?
ODPOVĚĎ: Mají, bylo na toto už několikrát odpovězeno.
DOTAZ: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaké skupiny obyvatel chodily na fašank, a zda tato tradice někde přetrvala dodnes bez nutnosti obnovy. Děkuju.
ODPOVĚĎ: Bylo to různé. Někde byla obchůzka výsadou, např. cechů či polovojenských organizací. Jinde rekrutů, dospívající mládeže, ale mnohokrát si tak přilepšovaly nejchudší vrstvy obyvatelstva. Třeba žebráci. Samozřejmě časy se mění a teď je to mnohdy záležitostí folklorních souborů. Já obecně miluji vesnice, kde se skupiny organizují spontánně.
DOTAZ: Pane doktore,
když budu vážit dlouhou cestu a přijedu na fašank do Strání, zatančíte si se mnou, než pochovají basu?
ODPOVĚĎ: Pošlete fotku, abych vás poznal.
DOTAZ: Jakou strukturu má Festival fašanku ve Strání
ODPOVĚĎ: V podstatě již od začátku má Festival pevnou programovou strukturu. V pátek se prezentuje tradiční kultura obce Strání, v sobotu se porovnávají masopustní obchůzky z různých regionů České republiky i zahraničí, v pondělí bývá masopustní filmotéka, v úterý tradiční obchůzky. Od začátku jsem se snažil, aby se tradiční úterní obchůzky oddělily od festivalového dění, aby nedošlo k jejich převrstvení. Neboť samozřejmě nejdůležitější je existence tance Pod šable v jeho bohaté choreografické struktuře a předváděním v tradičním domácím prostředí. Velmi osobitým zvykem ve Strání je i úterní pochováváni basy v kostýmech ze kterých by měl patrně radost i italský filmový tvůrce Fellini.
DOTAZ: Děkuji za odpověď, beru to jako příslib, najdu si vás sama, přeji pěkný den a vydařený fašank, bh. | 
